Úvod a cíl
Dosavadní observační studie popsaly negativní korelaci mezi hladinou vitaminu D a pravděpodobností rozvoje inzulinové rezistence (IR) a/nebo diabetu v průběhu života pacienta, nicméně dosavadní důkazy zůstávají stále nekonzistentní. Tato metaanalýza a systematický přehled se snažil definovat potenciální souvislost mezi sérovými nebo doplňkovými hladinami vitaminu D a inzulínovou rezistencí (IR), stejně jako dopad vitaminu D k diabetu 2. typu.
Metodika
Pro účely tohoto systematického Review byly prohledány 4 vědecké databáze (PubMed, Embase, Cochrane Library a Web of Science) k identifikaci observačních a klinických studií publikovaných v angličtině do července 2022.
Autoři vypočítali standardní střední rozdíly (SMD) a poměry rizika (RR) s jejich 95% intervaly spolehlivosti (CI), a to samostatně, pro spojité a dichotomické výsledky. Korelační koeficienty byly normalizovány na hodnoty pomocí Fisherovy z-transformace. U všech srovnání byly provedeny metaanalýzy na základě modelu sdružování náhodných účinků.
Analýza dat byla provedena pomocí RevMan (verze 5.3) a STATA (verze 15.1). Všechny statistické testy byly oboustranné, s P < 0,05 byly považovány za významné.
Výsledky
V současné metaanalýze bylo zahrnuto 18 klinických a 20 observačních studií zahrnující 1 243 a 11 063 účastníků. V celkové analýze skupina diabetiků se suplementací vitaminu D vykázala signifikantní zlepšení sérového inzulínu (SMD = − 0,265, 95% CI − 0,394 až − 0,136, P < 0,05), glukózy (SMD 7 0,301 na − 0,039, P < 0,05) a HOMA-IR (SMD = − 0,441, 95% CI − 0,582 až − 0,3, P <0).
Výsledky korelační analýzy ukázaly, že všechny tři výsledky významně negativně korelovaly se zvýšeným vitamínem D (inzulín: r = − 0,08 95 % = − 0,12 až − 0,04; glukóza: r = 5 % = 5 % 0,11 až − 0,01; HOMA-IR: r = − 0,08 95 % = − 0,09 až − 0,06).
Výsledky analýzy prokázaly, že vitamin D má významný vliv na regulaci inzulinové rezistence (IR) a existuje významná inverzní souvislost mezi sérovou hladinou vitaminu D a IR.
Práce podporuje suplementaci vitaminu D k její integraci do konvenčních lékařských přístupů k prevenci diabetu 2. typu a ke zmírnění zátěže diabetu pro jednotlivce i společnost.
