Úvod
Hladiny vitaminu D jsou spojovány s astmatem, zejména u dětí, zatímco důkazy u dospělých jsou omezené a neprůkazné. Nedávno publikovaná studie měla za cíl prozkoumat souvislost mezi sérovými koncentracemi vitaminu D a incidencí astmatu v dospělosti a také modifikovaným efektem způsobeným spánkovým vzorcem a genetickými faktory.
Metody
Prospektivní kohortová studie s 307 872 účastníky ve věku 37 až 73 let byla provedena na základě databázových systémů, s mediánem sledování 12 let. Coxův model proporcionálního rizika byl použit k vyhodnocení souvislosti mezi stavem vitaminu D a výskytem astmatu v dospělosti a modifikovaný účinek byl hodnocen provedením stratifikované analýzy podle skóre spánku a genetického rizika. Analýzy podskupin byly provedeny podle pohlaví, věku, BMI a také kouření.
Výsledky
Pacienti s optimální koncentrací vitaminu D byli spojeni s 11,1% sníženým rizikem výskytu astmatu ve srovnání s účastníky s deficitem vitaminu D (HR = 0,889; 95% CI: 0,820-0,964; p = 0,005). Stratifikační analýza prokázala, že ochranný účinek vitaminu D na riziko astmatu byl modifikován spánkem nebo genetickou náchylností. V podskupinových analýzách byl ochranný účinek optimálních hladin vitaminu D významný pouze u mužů, jedinců mladších 60 let, jedinců s nadváhou a současných nebo předchozích kuřáků.
Zvýšené hladiny vitaminu D v séru byly spojeny s nižším rizikem astmatu v dospělosti a tato souvislost byla do určité míry modifikována spánkovým vzorcem a genetickou predispozicí.
