Cílem této prospektivní klinické studie bylo posoudit, zda sérová koncentrace 25-hydroxyvitaminu-D (25-OH-D) souvisí s hladinou interleukinu 6 (IL-6, indikátor zánětu/zánětlivý marker), závažností průběhu a úmrtností na onemocnění COVID-19.
Italští výzkumníci hodnotili 103 pacientů přijatých do severoitalské nemocnice (věk průměrně 66 let; 70 mužů) pro těžce symptomatický průběh COVID-19. Kontrolní skupinu tvořilo 52 osob s infekcí SARS-CoV-2, ale mírnými příznaky COVID-19 (mírně symptomatičtí pacienti s COVID-19) a 206 subjektů bez infekce SARS-CoV-2. Měřili se hladiny 25-OH-D a IL-6 při přijetí a sledovaly se zejména dýchací obtíže v průběhu hospitalizace.
Výsledky: Závažně symptomatičtí pacienti s COVID-19 měli nižší hladiny vitaminu D (45,5 nmo/l) než mírně symptomatičtí pacienti s COVID-19 (75,8 nmol/l) i než kontrolní skupina bez infekce SARS-CoV-2 (63,5 nmol/l; p <0,0001 pro obě srovnání).
Hladiny vitaminu D byly nižší (36 nmol/l) u těžce symptomatických pacientů s COVID-19 přijatých na jednotku intenzivní péče (JIP), než u těch, kteří nevyžadovali přijetí na JIP (56 nmol/l; p = 0,0001). Tito pacienti měli zároveň závažnější zánětlivou reakci vyjádřenou vyšší hladinou IL-6 (43,0 pg/ml), než ti, kteří nevyžadovali přijetí na JIP (16 pg/ml; p = 0,0002).
Podobné rozdíly se nalezly při srovnání pacientů s COVID-19, kteří zemřeli v nemocnici [vitamin D: 33 nmol/l; IL-6: 45 pg/ml], s přeživšími [vitamin D: 48,3 nmol/l; p = 0,035 a IL-6: 21,0 pg/ml; p = 0,018].
Hladiny vitaminu D nepřímo korelovaly s:
a) hladinami IL-6 (p = 0,004);
b) následnou potřebou přijetí na JIP [relativní riziko RR 0,99, 95% interval spolehlivosti (95% CI) 0,98–1,00, p = 0,011] bez ohledu na věk, pohlaví, přítomnost alespoň jedné komorbidity (přidruženého onemocnění) z následujících: obezita, cukrovka, arteriální hypertenze, hladina kreatininu, IL-6 a LDH (laktátdehydrogenázy), počet neutrofilů, lymfocytů a krevních destiček;
c) úmrtností (relativní riziko RR 0,97, 95% CI, 0,95–0,99, p = 0,011) bez ohledu na věk, pohlaví, přítomnost cukrovky, hladinu IL-6, CRP a LDH, počet neutrofilů, lymfocytů a krevních destiček.
Závěry: U pacientů s COVID-19 nízké hladiny vitaminu D byly spojeny s vysokými hladinami zánětlivého marketu IL-6 a byly nezávislými prediktory závažnosti a úmrtnosti na COVID-19. Bez ohledu na všechna výše uvedená omezení u těchto hospitalizovaných pacientů s COVID-19 s respiračním selháním autoři zjistili pozoruhodně vysoký výskyt nedostatku vitaminu D. Nízké hladiny vitaminu D při přijetí do nemocnice byly spojeny se zvýšenými hladinami IL-6 a předpovídaly jak závažnost dýchacích potíží, tak úmrtnost v průběhu hospitalizace.
Tyto údaje si zasluhují pozornost, protože i bez ohledu na možnou příčinnou souvislost mezi nedostatkem vitaminu D a závažností klinického průběhu COVID-19, zjištění nízké koncentrace vitaminu D u pacientů s těžkým průběhem COVID-19 by se mohl považovat za užitečný prognostický marker s větší prediktivní schopností než IL-6 nebo CRP).
