Vitamin D má imunomodulační úlohu, ale účinek terapeutického doplňování vitaminu D při infekci SARS-CoV-2 není dobře znám. Tato randomizovaná placebem kontrolovaná klinická studie (studie SHADE) publikovaná v prestižním vědeckém časopise British Medical Journal (BMJ) se zaměřila na zhodnocení účinků krátkodobé terapie vysokými dávkami perorálního vitaminu D3 na virovou clearance SARS-CoV-2 (zbavení se pozitivity na přítomnost virové RNA v testu). Studie zkoumala vliv perorálního podávání cholekalciferolu (vitaminu D3) ve formě nanočástic u asymptomatických (bezpříznakových) nebo jen mírně symptomatických pacientů s pozitivním SARS-CoV-2 RNA testem a zároveň prokázaným nedostatkem vitaminu D (sérová hladina 25(OH)D < 50 nmol/l). 40 účastníků studie bylo randomizováno do dvou skupin. Šestnáct pacientů v intervenční skupině užívalo denně 60.000 IU cholekalciferolu perorálně v nanokapičkách po dobu 7 dnů s cílem dosáhnou sérových koncentrací vitaminu D > 125 nmol/l. Sérové koncentrace vitaminu D se opětovně měřily v 7. a ve 14. den od začátku studie. Pokud 7. den pacienti dosáhli sérové hladiny vitaminu D > 125 nmol/l, přešli z denního podávání 60.000 IU vitaminu D3 na podávání 60.000 IU vitaminu D3 jednou za týden. Pokud 7. den pacienti nedosáhli sérové hladiny vitaminu D > 125 nmol/l, pokračovali v denním užívání 60.000 IU vitaminu D3 až do 14 dne studie. Kontrolní skupina 24 pacientů užívala po celou dobu studie pouze placebo (vodu). Pacienti vyžadující invazivní ventilaci nebo s významnými komorbiditami (hypertenze, hyperglykémie) byli ze studie vyloučeni. Pravidelně se všem pacientům kontrolovala přítomnost RNA viru SARS-CoV-2 a zánětlivé markery (fibrinogen, D-dimer, prokalcitonin, CRP, feritin). Cílem studie bylo porovnat vliv podávání vysoké dávky vitaminu D3 na přítomnost virové RNA a změnu zánětlivých markerů za 21 dní od začátku terapie. Výsledky: Výchozí sérové koncentrace vitaminu D byli v intervenční skupině 21,5 nmol/l a v placebové skupině 23,9 nmol/l. 10 ze 16 pacientů v intervenční skupině dosáhlo sérové hladiny > 125 nmol/l vitaminu D už 7. den a další dva pacienti do 14. dne, kdy byla průměrná hladina vitaminu D 129,3 nmol/l. Deset (62,5 %) účastníků v intervenční skupině a pět (20,8 %) účastníků v kontrolní skupině (p < 0,018) mělo 21. den studie negativní test na přítomnost RNA viru SARS-CoV-2. Hladiny fibrinogenu významně poklesly pouze ve skupině pacientů užívajících vitamin D3 (p = 0,007), hladiny jiných zánětlivých biomarkerů se nelišily. Závěr: Až 3x vyšší podíl pacientů s nedostatkem vitaminu D a s infekcí SARS-CoV-2 bylo po 21 dnech negativních v testu na přítomnost RNA viru SARS-CoV-2 a dosáhlo významný pokles fibrinogenu při suplementaci vysokými dávkami cholekalciferolu. Full-text