Revmatoidní artritida (RA) je chronické autoimunitní onemocnění charakterizované perzistujícím zánětem, bolestí, progresivním poškozením kloubů a postupnou ztrátou funkční zdatnosti. Přestože moderní biologická i cílená léčba významně zlepšila prognózu nemocných, řada pacientů nadále trpí reziduální bolestí a přetrvávající aktivitou onemocnění. Z tohoto důvodu se stále hledají další podpůrné terapeutické strategie, které by mohly zlepšit kontrolu zánětu a kvalitu života pacientů.
Vitamin D je tradičně spojován se zdravím kostí, avšak jeho biologické účinky zasahují také do regulace vrozené i adaptivní imunity. Deficit vitaminu D je u pacientů s revmatoidní artritidou častý a řada studií naznačila souvislost mezi nižšími koncentracemi 25-hydroxyvitaminu D [25(OH)D] a vyšší aktivitou onemocnění. Dosud však nebylo jednoznačně prokázáno, zda samotná suplementace vitaminem D dokáže příznivě ovlivnit průběh RA.
Autoři této randomizované studie z Kosova proto zkoumali, zda podávání vitaminu D v dávce 4000 IU denně může u pacientů s revmatoidní artritidou ovlivnit bolest, aktivitu onemocnění a vybrané laboratorní ukazatele zánětu během šestiměsíčního sledování.
Metodika
Autoři provedli prospektivní randomizovanou kontrolovanou studii zahrnující 100 pacientů s revmatoidní artritidou ve věku 30 až 65 let léčených na Revmatologické klinice Univerzitního klinického centra v Kosovu. Všichni pacienti splňovali klasifikační kritéria ACR/EULAR 2010 a trpěli aktivním onemocněním trvajícím jeden až čtrnáct let. Před zařazením do studie nebyli pacienti v posledních třech měsících léčeni vitaminem D ani jinými suplementy obsahujícími vyšší dávky kalcia.
Účastníci byli randomizováni do dvou stejně početných skupin. První skupina užívala po dobu šesti měsíců vitamin D₃ v dávce 4000 IU denně, zatímco druhá skupina pokračovala pouze ve své standardní antirevmatické léčbě bez suplementace vitaminem D. Po celou dobu sledování nebyla základní farmakoterapie měněna, aby bylo možné co nejpřesněji posoudit samotný efekt vitaminu D.
Před zahájením intervence byly hodnoceny základní klinické charakteristiky, intenzita bolesti pomocí vizuální analogové škály (VAS), aktivita onemocnění pomocí skóre DAS28 a také koncentrace vybraných laboratorních markerů, včetně CRP, sedimentace erytrocytů, IL‑6, IL‑17 a TNF-α. Koncentrace 25-hydroxyvitaminu D byly u všech zařazených pacientů pod hodnotou 20 ng/ml, což potvrzovalo přítomnost deficitu vitaminu D v celé sledované populaci. Následně byli pacienti sledováni po dobu šesti měsíců a na konci studie bylo provedeno stejné klinické i laboratorní hodnocení.
Výsledky
Na počátku studie nebyly mezi oběma skupinami zjištěny významné rozdíly v aktivitě onemocnění, intenzitě bolesti ani v koncentracích sledovaných zánětlivých markerů. Randomizace tedy vedla k vytvoření dvou vzájemně srovnatelných skupin.
Po šesti měsících sledování se však mezi skupinami začaly objevovat výrazné rozdíly. Pacienti užívající vitamin D vykazovali významně nižší intenzitu bolesti ve srovnání s kontrolní skupinou. Tento efekt byl statisticky vysoce významný a naznačoval, že pravidelná suplementace vitaminem D může přispívat ke zmírnění subjektivních obtíží pacientů s revmatoidní artritidou. Současně bylo pozorováno také významné snížení aktivity onemocnění měřené pomocí DAS28. Pacienti léčení vitaminem D dosahovali po šesti měsících nižších hodnot tohoto skóre, což svědčilo pro lepší kontrolu zánětlivého procesu a příznivější klinický stav.
Podrobnější multivariační analýza potvrdila, že suplementace vitaminem D byla nezávislým prediktorem zlepšení klinického stavu. Po zohlednění věku, pohlaví, délky trvání onemocnění a výchozí aktivity revmatoidní artritidy bylo podávání vitaminu D spojeno s průměrným poklesem DAS28 o 1,17 bodu. Současně došlo k poklesu koncentrace C‑reaktivního proteinu přibližně o 8,3 mg/l, což naznačuje možný příznivý vliv na systémový zánět.
Z klinického hlediska je zajímavé, že pokles DAS28 přesahující jeden bod je obecně považován za relevantní terapeutickou odpověď. Zjištěný efekt proto není pouze statisticky významný, ale může mít i praktický význam pro každodenní péči o pacienty s revmatoidní artritidou.
Důležitým zjištěním studie byla také velmi dobrá bezpečnost léčby. Během celého sledování nebyla zaznamenána hyperkalcémie ani jiné závažné nežádoucí účinky související se suplementací vitaminem D a dávka 4000 IU denně byla pacienty dobře tolerována.
Praktický závěr
U pacientů s revmatoidní artritidou a současným deficitem vitaminu D byla suplementace 4000 IU vitaminu D denně spojena se snížením bolesti, poklesem aktivity onemocnění a redukcí koncentrací CRP během šestiměsíčního sledování. Studie podporuje význam aktivního vyhledávání a korekce deficitu vitaminu D jako potenciální součásti komplexní péče o pacienty s revmatoidní artritidou.
Reference
Rexhepi M, Krasniqi B, Hoti K, Daci A, Rexhepi-Kelmendi B, Krasniqi S. Impact of vitamin D supplementation on disease activity and pain management in rheumatoid arthritis: a randomized double-blinded controlled study. BMC Rheumatology. 2025;9:87. https://doi.org/10.1186/s41927-025-00543-6
