U člověka jsou dva základní zdroje vitamínu D:

  • Až 90 % je to sluneční záření určitého spektra a intenzity.
  • Kolem 10 % je to příjem potravou.

Vitamín D3 (cholekalciferol) se nám přirozeně tvoří v kůži vlivem ultrafialového záření slunce. K tvorbě vitamínu D v kůži je nutná určitá vlnová délka UV záření (300 nm), která v České a Slovenské republice dosahuje maximální intenzity pouze mezi 10 a 15 hodinou od dubna do října. K vytvoření dostatečných zásob vitamínu D i na zimní měsíce je samozřejmě nutná dostatečná délka pobytu na slunci a dostatečný povrch kůže vystavený slunečním paprskům. Vzhledem k obavám ze vzniku kožních nádorů však pozorujeme masivní používání ochranných prostředků s UV filtrem, zahalování kůže oblečením a vyhýbání se slunci. Rovněž typický pracovní den většině lidí neumožňuje trávit čas mezi 10. a 15. hodinou na slunci. Z těchto důvodů tvorba vitamínu D v naší kůži není schopna pokrýt potřeby organizmu.

Z potravy můžeme získat vitamín D pouze v omezeném množství, a to z potravin původu živočišného (např. ryby, vejce, maso, mléko a mléčné výrobky) i rostlinného (např. houby). Tyto potraviny však obsahují pouze omezené množství vitamínu D, a navíc v našem typickém jídelníčku nefigurují v množstvích, která by dokázala nahradit nedostatek tvorby vitamínu D kůží.

Z výše uvedeného je zřejmé, že velká část naší populace trpí chronickým nedostatkem vitamínu D. Jedinou možností, jak tento stav bezpečně zlepšit, je dodávání (suplementace) vitamínu D v přesně odměřených dávkách (nejlépe formou léku a pod lékařským dohledem). Možné je i obohacování (fortifikace) některých potravin vitamínem D, zde ovšem ztrácíme kontrolu nad podanou dávkou.

Další, ovšem méně bezpečnou možností (bez kontroly dávky, možný vznik kožních nádorů) je prodloužení času stráveného na přímém slunci v letních měsících v poledních hodinách. Co největší povrch kůže by měl být vystaven slunci, nejdéle do zčervenání kůže. To vše ovšem bez použití opalovacího prostředku, což může jako vedlejší nežádoucí účinek zvyšovat riziko kožních nádorů (melanom, basaliom).

V podzimních, zimních a jarních měsících není ve střední Evropě intenzita slunečního záření dostatečná pro tvorbu vitamínu D. V těchto měsících je možné provozovat vysokohorskou turistiku a lyžování za slunečních dní a inverze.  Možné je také využití služeb solárií, a to jen těch, které vyzařují UVB záření nutné k tvorbě vitamínu D, tzn. o vlnové délce 290 – 315 nm. Opět však pouze do zčervenání kůže, protože solária obecně patří mezi prokázané karcinogeny.