Pod označením vitamín D máme nejčastěji na mysli cholekalciferol, tedy vitamin D3.

Pojem vitamín D však zahrnuje celou skupinu látek s podobnou chemickou strukturou a s označením vitamín D1 až D5.  Pro živočichy je přirozenou formou vitamín D₃, avšak v potravě se setkáváme také s vitamínem D2, ergokalciferolem z rostlin, bakterií a hub. Cholekalciferol je až 2x účinnější než ergokalciferol.

Obě přirozené formy vitaminu D (cholekalciferol i ergocalciferol) jsou nejsou v našem organizmu aktivní. K jejich aktivaci je nutná změna jejich chemické struktury, a to ve dvou krocích:

  • Hydroxylace v játrech na 25. pozici molekuly za vzniku 25-OH-D (kalcidiolu) a
  • Další hydroxylace v ledvinách na 1. pozici molekuly za vzniku 1,25(OH)2-D (kalcitriolu).

Kalcitriol je biologicky nejvíce aktivní a v našem těle působí prostřednictvím receptorů pro vitamin D (VDR).

Vitamín D je vitamín v lidském těle zastává řadu funkcí včetně hormonální, proto se v posledních letech v odborných kruzích řadí spíše k hormonům.

Vitamín D zvyšuje ve střevě vstřebávání vápníků z potravy a zabraňuje v ledvinách jeho ztrátám do moči. Tímto způsobem udržuje správnou hladinu vápníku v krvi, která je důležitá pro tvorbu a udržení kostí.

Receptory pro vitamín D jsou však kromě kostí přítomny v mnoha dalších tkáních, vitamín D má proto rozmanitý účinek v několika fyziologických procesech.

Vitamín D se po vzniku v kůži či vstřebání z potravy dostává do krve. V játrech je rychle přeměněn na 25-hydroxyvitamin D3 (25-OH-D), což je hlavní zásobní forma. Část vitamínu D3 se v tukové a svalové tkáni uchovává pro pozdější uvolnění do oběhu v době, kdy je vitamínu D nedostatek v potravě či se netvoří v kůži.

Udává se, že celosvětově trpí nedostatkem vitamínu D až 1 miliarda lidí. Více náchylní nedostatku jsou jak děti, tak i senioři, kterým se postupně snižuje tvorba vitamínu D v kůži.  Ohrožení jsou také lidé s nadváhou a obezitou, s tmavšími odstíny kůže, lidé žijící v severských krajinách s nedostatkem intenzivního slunečního svitu, osoby vyhýbající se slunečnímu záření a v neposlední řadě i ženy po menopauze. Pozorujeme rovněž vyšší riziko nedostatku vitamínu D u osob pracujících ve zdravotnictví a v uzavřených prostorách či v nočních směnách.

Chronicky nedostatečný příjem vitaminu D vede nejen k narušení tvorby a ztrátám vápníku z kostí. Nově je nedostatek vitamínu D spojován také s celou řadou civilizačních chorob jako jsou určité nádory (např. karcinom prsu), onemocnění srdce a cév, cukrovka, obezita, psychická a psychiatrická onemocnění (např. deprese a schizofrenie), neurologické choroby (např. roztroušená skleróza, Alzheimerova demence, Parkinsonova choroba), revmatoidní artritida či jiné autoimunitní a degenerativní choroby.

Imunita narušená nedostatkem vitamínu D se projevuje náchylnosti k infekcím, zhoršeným hojením ran či popálenin.

Nedostatek vitamínu D v těhotenství a při kojení může způsobovat řadu problémů nejen matce, ale také nenarozenému plodu, novorozenci a kojenci. Tyto poruchy se však mohou u dítěte projevit až za několik let. I ženy podstupující asistovanou reprodukci mají vyšší šanci otěhotnět, pokud mají správnou hladinu vitaminu D.