Nedostatek vitaminu D je spojován s různými neurologickými poruchami, včetně epilepsie, ačkoli většina studií se zaměřuje na jeho dopad u pacientů užívajících antiepileptika (ASM – antiseizure medications).
Cíle: Cílem této studie bylo posoudit stav vitaminu D u nově diagnostikovaných dětí s generalizovanou idiopatickou epilepsií (IGE) ve srovnání se zdravými kontrolami a sledovat po třech měsících případy s deficitem nebo nedostatečnými hladinami vitaminu D, u kterých byl vitamin D (cholekalciferol) po dobu sledování suplementován.
Subjekty a metody: Do této studie bylo zahrnuto čtyřicet dětí ve věku 2–16 let s nově diagnostikovanou epilepsií a čtyřicet zdravých kontrol odpovídajícího věku a pohlaví. V obou skupinách byly na začátku studie změřeny hladiny vitaminu D a parathormonu (PTH) v séru.
19 pacientů (47,5 %) mělo epilepsii pouze s generalizovanými tonicko-klonickými záchvaty, 18 pacientů (45,0 %) mělo dětskou absenční epilepsii a 3 pacienti (7,5 %) měli juvenilní myoklonickou epilepsii (JME). Ze 3 pacientů s diagnostikovanou JME měli všichni myoklonické křeče a 2 měli také generalizované tonicko-klonické záchvaty (GTCS).
Děti s nízkými nebo nedostatečnými hladinami vitaminu D dostávaly perorálně cholekalciferol (vitamin D3) současně s terapií ASM. Děti ve věku 1–10 let dostávaly 2 000 IU cholekalciferolu (vitamin D3) denně, zatímco děti starší 10 let dostávaly 4 000 IU denně po dobu tří měsíců, což v souladu se současnými doporučeními pro suplementaci u dětí. Po třech měsících byla provedena následná vyšetření za účelem vyhodnocení frekvence záchvatů, nálezů na EEG a hladin vitaminu D v séru.
Výsledky: Mezi skupinou pacientů a kontrolní skupinou byly zjištěny významné rozdíly v rodinné anamnéze (p = 0,04), hladině ionizovaného vápníku (p < 0,001) a hladině vitaminu D (p = 0,043). Po 3 měsících suplementace vitaminem D mělo 82,4 % (28 pacientů) méně než 4 záchvaty za měsíc, zatímco 17,6 % (6 pacientů) mělo více než 4 záchvaty.
Mezi pacienty s epilepsií mělo 15 % (6/40) normální hladinu vitaminu D, zatímco 62,5 % (25/40) mělo deficit a 22,5 % (9/40) mělo nedostatek. Naproti tomu kontrolní skupina vykazovala relativně lepší stav vitaminu D, přičemž 40 % (16/40) mělo normální hladiny, 45 % (18/40) deficit a 15 % (6/40) nedostatek.
Hladiny vitaminu D před suplementací byly průměrně 34 nmol/l, s významným zvýšením po suplementaci (p < 0,001). Frekvence záchvatů se také významně zlepšila po suplementaci (p = 0,021).
Pacienti s deficitem vitaminu D měli významně dřívější věk nástupu epilepsie ve srovnání s pacienty s nedostatečnými nebo normálními hladinami (p = 0,046). Analýza ukázala, že hladiny vitaminu D v séru a výsledky EEG po třech měsících mohou predikovat frekvenci záchvatů (p = 0,009–0,011).
Závěry: Deficit vitaminu D je u dosud neléčených dětí s IGE běžný a může být spojen s dřívějším nástupem epilepsie. Vztah s frekvencí záchvatů však nebyl konzistentní a vyžaduje další zkoumání. U těchto pacientů se doporučuje rutinní screening a korekce nedostatku vitaminu D spolu s monitorováním EEG ke zlepšení kontroly záchvatů, a to současně s léčbou ASM.
