Úvod a cíle studie
Význam vitaminu D během těhotenství bývá tradičně spojován především s vývojem skeletu plodu. V posledních letech však přibývá důkazů, že vitamin D může hrát důležitou roli také v neurovývoji. Receptory pro vitamin D i enzymy podílející se na jeho aktivaci byly identifikovány v různých oblastech lidského mozku a experimentální studie naznačují, že vitamin D se podílí na diferenciaci neuronů, tvorbě synapsí, regulaci neurotransmiterů i ochraně proti neurozánětu.
Observační studie opakovaně naznačovaly souvislost mezi nižšími koncentracemi vitaminu D během gravidity a méně příznivými neurovývojovými výsledky potomků. Výsledky však byly nejednotné a většina dostupných dat pocházela z observačních studií, které nedokáží spolehlivě oddělit vliv vitaminu D od dalších sociálních, genetických a environmentálních faktorů. Randomizované studie zaměřené na dlouhodobé kognitivní výsledky dítěte byly dosud velmi vzácné.
Studie publikovaná v roce 2026 v časopise JAMA Network Open představuje první rozsáhlejší randomizované klinické hodnocení, které sledovalo kognitivní funkce dětí až do věku 10 let po prenatální suplementaci vitaminem D. Výsledky proto přinášejí cenné informace pro pediatry, gynekology, praktické lékaře i odborníky zabývající se výživou v těhotenství.
Cílem práce bylo zjistit, zda vyšší dávka vitaminu D₃ podávaná těhotným ženám od 24. týdne gravidity do jednoho týdne po porodu ovlivní kognitivní výkon jejich potomků ve věku 10 let. Autoři se zaměřili zejména na paměťové funkce, pozornost, exekutivní funkce, zpracování informací a celkovou inteligenci.
Metodika
Studie vycházela z rozsáhlého dánského projektu COPSAC 2010 (Copenhagen Prospective Studies on Asthma in Childhood). Do původního randomizovaného hodnocení bylo zařazeno 623 těhotných žen, které byly mezi 24. týdnem těhotenství a porodem randomizovány do dvou skupin. Jedna skupina dostávala standardní dávku vitaminu D 400 IU denně, zatímco druhá užívala celkovou dávku 2800 IU denně (400 IU doporučená dávka plus dalších 2400 IU suplementace).
Pro následnou neurokognitivní analýzu bylo k dispozici 498 dětí, které absolvovaly detailní psychologické vyšetření kolem 10. roku života. Vyšetření zahrnovalo komplexní testovou baterii COPSYCH využívající validované nástroje CANTAB, WISC-IV a TOMAL-2. Hodnoceno bylo celkem 11 kognitivních funkcí zahrnujících inteligenci, pozornost, pracovní paměť, reakční čas, exekutivní funkce a různé formy paměti.
Zvláštní předností studie bylo, že se nejednalo pouze o dotazníkové hodnocení rodičů, ale o přímé objektivní měření výkonu dítěte pomocí neuropsychologických testů. Výsledky byly navíc statisticky upraveny o řadu potenciálních matoucích faktorů, například pohlaví dítěte, sezónu narození, výchozí hladiny vitaminu D nebo souběžnou suplementaci omega-3 mastnými kyselinami.
Výsledky
Výchozí koncentrace 25(OH)D u těhotných žen byly relativně vysoké. Medián před zahájením suplementace činil přibližně 30 ng/ml a pouze 15 % žen mělo koncentrace nižší než 20 ng/ml. Po intervenci dosáhla skupina s vysokou dávkou vitaminu D významně vyšších koncentrací než skupina se standardní dávkou.
Při hodnocení kognitivních funkcí ve věku 10 let se ukázalo, že děti exponované vyšší dávce vitaminu D během prenatálního období dosahovaly lepších výsledků v několika specifických oblastech.
Nejsilnější výsledky byly zaznamenány u:
- verbální paměti (β = 0,17 SD; p = 0,02),
- vizuální paměti (β = 0,24 SD; p = 0,01).
U exekutivní funkce označované jako „set shifting“ nebo kognitivní flexibilita byl pozorován příznivý efekt (β = 0,19 SD; p = 0,04), po korekci na vícenásobné testování však tento výsledek ztratil statistickou významnost.
Naopak nebyly nalezeny rozdíly v:
- celkovém IQ,
- pozornosti,
- rychlosti zpracování informací,
- pracovní paměti,
- motorické rychlosti,
- plánování.
Zajímavé bylo také zjištění, že samotná výchozí koncentrace vitaminu D během těhotenství nevysvětlovala většinu sledovaných výsledků. Pozitivní asociace se objevily především u samotné intervence, nikoliv u bazálních hodnot 25(OH)D.
Proč je tato studie obzvláště zajímavá?
Pro klinickou praxi je důležité, že se jedná o jednu z metodologicky nejsilnějších studií v dané oblasti. Na rozdíl od většiny předchozích prací využívá randomizovaný design, dlouhodobé sledování a podrobné neuropsychologické vyšetření ve věku, kdy jsou kognitivní funkce již relativně stabilní a dobře měřitelné.
Současně je třeba zdůraznit, že zjištěné efekty byly omezené na vybrané oblasti paměti a nebyly spojeny se zvýšením celkové inteligence. Autoři proto interpretují výsledky opatrně a upozorňují, že studie nepodporuje představu výrazného plošného zlepšení kognitivního vývoje díky vysokodávkové suplementaci vitaminem D během gravidity.
Interpretace práce
Tato randomizovaná studie naznačuje, že vyšší prenatální suplementace vitaminem D může být spojena s lepším výkonem ve verbální a vizuální paměti dítěte ve věku 10 let. Současně však neprokázala vliv na celkovou inteligenci ani většinu dalších kognitivních funkcí, a proto zatím neposkytuje dostatečný podklad pro doporučení vysokých dávek vitaminu D výhradně za účelem podpory neurokognitivního vývoje potomků.
Reference
Frederiksen OF, Jepsen JRM, Brustad N, et al. High-Dose Vitamin D₃ Supplementation During Pregnancy and Test-Based Cognitive Performance at Age 10 Years: A Post Hoc Secondary Analysis of a Randomized Clinical Trial. JAMA Network Open. 2026;9(5):e2611464.
