Úvod
Velká depresivní porucha (major depressive disorder, MDD) představuje významnou celosvětovou zátěž jak pro pacienty, tak pro zdravotní systém. U starší populace navíc narůstá riziko komorbidity, funkčního poklesu, ztráty soběstačnosti a zvýšené mortality. Prevence MDD je proto jednou z klíčových strategických priorit, ale současné preventivní možnosti jsou omezené. Vitamin D je v posledních letech intenzivně zkoumán jako možný faktor ovlivňující riziko depresivních stavů. Biologicky aktivní forma vitaminu D má neuroprotektivní, protizánětlivé a neuroplasticitu podporující účinky, což vedlo k hypotéze, že suplementace vitaminu D by mohla snižovat riziko vzniku deprese.
Dosavadní klinické studie však poskytly nejednoznačné výsledky. Přestože některé metaanalýzy naznačují mírný efekt suplementace vitaminu D na redukci depresivních symptomů, zejména u pacientů již trpících depresí, důkazy pro primární prevenci MDD v obecné populaci zůstávají omezené. Článek Ahl a kol. představuje jedno z největších dlouhodobých hodnocení účinnosti vitaminu D u starší populace a nabízí nová data z rozsáhlého finského randomizovaného klinického hodnocení.
Cíl
Cílem bylo zjistit, zda dlouhodobá suplementace vitaminem D₃ ve střední (1600 IU/den) či vysoké dávce (3200 IU/den) může snížit incidenci nově vzniklé velké depresivní poruchy u starší, obecně zdravé populace bez diagnostikované deprese v době zahájení sledování.
Metodika
Studie FIND byla 5letá randomizovaná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná klinická studie, probíhající v letech 2012–2018 ve Finsku. Do analýzy bylo zařazeno 2434 účastníků (muži ≥60 let, ženy ≥65 let), kteří neměli v anamnéze MDD, významná onemocnění ani nadměrnou suplementaci vitaminu D.
Účastníci byli randomizováni do tří skupin:
- placebo (n = 803)
- vitamin D₃ 1600 IU/den (n = 814)
- vitamin D₃ 3200 IU/den (n = 817)
Primárním cílem bylo vyhodnotit incidenci MDD během 5 let suplementace, stanovovanou na základě klinických diagnóz F32/F33 z národních zdravotnických registrů. Sekundární analýza hodnotila incidenci MDD v prodlouženém sledování do roku 2021 (průměr 7,8 roku). U subkohorty 542 osob byly opakovaně měřeny sérové hladiny 25(OH)D
Výsledky
Po dobu 5letého intervenčního období vzniklo 33 případů MDD (1,4 % účastníků). Rozložení dle skupin:
- placebo: 14 případů
- 1600 IU/den: 11 případů
- 3200 IU/den: 8 případů
Rozdíly však nebyly statisticky významné. HR 0,78 (1600 IU) a HR 0,57 (3200 IU) ve srovnání s placebem; P > 0,20 ve všech skupinách.
Výsledky při prodlouženém sledování (7,8 roku)
Při pohledu na výsledky při prodlouženém sledování po dobu 7,8 roku, došlo celkem k:
- 29 případům MDD v placebo skupině
- 18 případům ve skupině 1600 IU
- 16 případům ve skupině 3200 IU
Vysoká dávka vitaminu D (3200 IU/den) vykazovala hraniční efekt na snížení rizika MDD, konkrétně HR 0,54; 95% CI 0,30–1,00; P = 0.05. Při spojení obou intervenčních skupin, došlo ke snížení rizika o 42 % oproti placebu. Zajímavé bylo, že efekt byl výraznější u mužů, u kterých kombinovaná suplementace snížila riziko MDD o 64 %, zatímco u žen nebyl efekt prokázán.
Praktický význam
Výsledky studie ukazují, že u zdravé, vitaminem D dostatečně saturované starší populace nemá dlouhodobá suplementace (1600–3200 IU/den) jasný preventivní efekt na vznik velké depresivní poruchy během prvních 5 let. Možný přínos se objevil až při delším sledování, zejména u mužů, ale zůstává nutné interpretovat jej opatrně pro nízký počet událostí. Pro běžnou klinickou praxi data nepodporují rutinní preventivní suplementaci vitaminem D proti depresi, avšak naznačují potenciál u některých podskupin a při dlouhodobém užívání.
Reference
Ahl NM, Hantunen S, Tuomainen TP, Lamberg-Allardt C, Manson JE, Nurmi T, Uusitupa M, Voutilainen A, Tolmunen T, Virtanen JK. Vitamin D supplementation and incidence of major depressive disorder – A randomized clinical trial. Clin Nutr. 2026 Feb;57:106570. doi: 10.1016/j.clnu.2025.106570. Epub 2025 Dec 30. PMID: 41506003.
