Metody: Tato studie hodnotila souvislost mezi nedostatkem vitaminu D a incidencí fibrilace/flutteru srdečních síní (FS) s využitím rozsáhlé, multiinstitucionální kohorty. Autoři studie využili longitudinální kohortovou studii a analyzovali osoby ve věku ≥40 let se 2 měřeními sérového 25-hydroxyvitaminu D v letech 2010 až 2023. Osoby s přetrvávajícím nedostatkem vitaminu D <50 nmol/l byli porovnáni s kontrolní skupinou se sérovými koncentracemi 25(OH)D ≥50 nmol/l) v poměru 1:1. Primárním cílem byla incidence FS do 3 let. Byla provedena analýza dávka-odpověď napříč kategoriemi vitaminu D a analýzy podskupin. V každé skupině bylo analyzováno 137.407 pacientů.
Výsledky: Nedostatek vitaminu D byl významně asociován s vyšším rizikem fibrilace/flutteru síní o 83 % (poměr rizik [HR]: 1,83, 95% interval spolehlivosti: 1,68–1,99, p < 0,001).
Byl zjištěn jasný vztah mezi hladinou vitaminu D a rizikem fibrilace/flutteru síní a to ve smyslu zvýšení rizika fibrilace/flutteru síní o 90 % u osob s těžkým deficitem vitaminu D <25 nmol/l), o 94 % u osob se středně těžkým deficitem vitaminu D (25–50 nmol/l) a o 60 % u pacientů s insuficiencí vitaminu D (50–75 nmol/l). Tato asociace přetrvávala během 3 až 6letého sledování a byla konzistentní u všech podtypů fibrilace síní.
Nedostatek vitaminu D byl také asociován se zvýšeným rizikem ischemické cévní mozkové příhody (CMP) a pneumonie (zánětu plic). Analýzy podskupin ukázaly, že dyslipidemie významně modifikovala asociaci mezi nedostatkem vitaminu D a fibrilací/flutterem síní. Osoby s dislipidemií a zároveň s nedostatkem vitaminu měly riziko fibrilace/flutteru síní zvýšené až o 84 %, zatímco osoby s nedostatkem vitaminu D, ovšem bez dyslipidemie, měli riziko fibrilace/flutteru síní zvýšené pouze o 50 % (HR: 1,84 vs. 1,50 bez dyslipidémie, p = 0,017).
Závěry: Nedostatek vitaminu D je významně asociován se zvýšeným rizikem incidence fibrilace/flutteru síní v závislosti na závažnosti deficitu. Tato zjištění podporují nedostatek vitaminu D jako potenciálně modifikovatelný rizikový faktor a zdůrazňují důležitost hladiny vitaminu D v komplexním hodnocení kardiovaskulárního rizika. Pro ověření těchto souvislostí a objasnění základních mechanismů jsou nutné další prospektivní a intervenční studie.
