Vyšší sérová hladina vitaminu D je spojována s nižším rizikem roztroušené sklerózy (RS), ale stále přetrvávají určité kontroverze ohledně toho, zda je to způsobeno samotným vitaminem D nebo slunečním zářením.
Metody: Norští autoři provedli prospektivní studii mezi ženami zapojenými do norské kohortové studie z let 2002–2008 a sledovali je do roku 2022. Případy RS identifikovali propojením dat s Norským registrem roztroušené sklerózy. Celkový příjem vitaminu D z potravy a suplementací byl získán z validovaných dotazníků, které ženy vyplňovaly v těhotenství.
Výsledky: Ze 78.074 účastnic studie se během sledování rozvinula roztroušená skleróza u 349. Medián denního příjmu vitaminu D u těchto žen byl 296 mezinárodních jednotek (IU) ve srovnání s 333 IU u žen, u kterých se RS nerozvinula. Vyšší celkový příjem vitaminu D byl spojen s o 42 % nižším rizikem RS (HR ve srovnání s horním a dolním kvintilem 0,58, 95% CI 0,38 až 0,89, p < 0,01). Výsledky byly podobné i po úpravě na věk při porodu, celkový energetický příjem, index tělesné hmotnosti před otěhotněním a kouření. Obdobný vztah (snížení rizika RS o 30 %) se ukázal i u příjmu vitaminu D z potravy (HR pro horní a dolní kvintil 0,70, 95% CI 0,47 až 0,1,04, p = 0,02) a suplementace (HR pro ≥ 600 IU/den vs. < 200 IU/den 0,65, 95% CI 0,41 až 1,04, p = 0,01) – ženy s vyšším příjmem měly riziko rozvoje RS o 35 % nižší oproti ženám s nižším příjmem vitaminu D.
Závěry: V této prospektivní studii byl vyšší příjem vitaminu D spojen s nižším rizikem RS u žen žijících v Norsku, kde je po většinu roku nedostatečná produkce vitaminu D indukovaná sluncem. To podporuje hypotézu, že samotný vitamin D ovlivňuje riziko vzniku roztroušené sklerózy.
