Intrahepatální cholestáza v těhotenství (ICP) je časté onemocnění jater v polovině a v pozdním těhotenství a spojena s nepříznivými riziky pro matku i plod. Vitamin D, jeho receptorové polymorfismy a pohlavní hormony mohou ovlivnit funkci jater i progresi onemocnění. Cílem autorů této studie bylo vyhodnotit souvislost mezi hladinou vitaminu D v prvním trimestru těhotenství je spojen s rizikem ICP a to s využitím dat z velké retrospektivní kohorty porodů, které poskytují spolehlivé důkazy pro včasnou prevenci.

Design studie: Autoři provedli retrospektivní kohortovou studii, která zahrnovala 94.563 jednočetných těhotenství od 31. ledna 2016 do června 2024. Sérový 25(OH)D byl měřen v 9.–13. gestačním týdnu pomocí chemiluminiscenčního imunotestu a klasifikován jako dostatečný (> 50,0 nmol/l), nedostatečný (25,1–50,0 nmol/l) nebo deficitní (< 25,0 nmol/l). ICP byla diagnostikována jako svědění (pruritus) s celkovými žlučovými kyselinami >10 μmol/l.

Výsledky: Celkem bylo zahrnuto 94.563 těhotných žen, přičemž u 804 (0,85 %) se vyvinula ICP. U 24,4 % z nich byla ICP diagnostikována v polovině těhotenství. Průměrný věk matky byl 31,2 let a průměrný BMI před otěhotněním byl 21,4 kg/m². Celkově mělo 47,3 % žen nedostatečné a 17,7 % deficitní hladiny vitaminu D. Ženy s deficitem vitaminu D měly o 37 % vyšší riziko ICP než ženy s dostatečnou hladinou (HR 1,37; 95% CI 1,10–1,71). Nižší hladiny vitaminu D byly spojeny se zvýšeným rizikem ICP a vyššími koncentracemi TBA, zatímco vyšší hladiny vitaminu D nebyly významně asociovány. Souvislost byla silnější u těhotenství s plody ženského pohlaví (HR 1,68; 95% CI 1,30–53 2,18), ale ne u plodů mužského pohlaví. Logistická regrese přinesla podobné výsledky.

Závěry: Jedná se o první velkou kohortovou studii, která zkoumala souvislost mezi hladinou vitamínu D v raném těhotenství a rizikem ICP. Nedostatek vitamínu D v raném těhotenství významně zvýšil riziko ICP. Souvislost byla pozorována pouze u těhotenství s plody ženského pohlaví. Vitamin D může ovlivňovat metabolismus žlučových kyselin prostřednictvím regulace syntézy, transportu a imunitních drah zprostředkované VDR (Vitamin D Receptor). Mezi možné mechanismy patří porucha transportérů žlučových kyselin, změněná aktivita CYP7A1/CYP3A4 a modulace zánětu. Pohlaví plodu může vyvolat změny hladiny mateřského estrogenu, což může vést k retenci konjugovaných metabolitů – primárně prekurzorů kyseliny D-glukuronové – což může způsobit cholestázu.

Abstrakt

Abstrakt