Úvod
Vitamín D je nezbytný pro řadu fyziologických procesů, včetně zdraví kostí, imunomodulace, regulace buněčného růstu a zánětlivých reakcí. Tradičně byl spojován především s prevencí osteoporózy a rachitidy, avšak nové lékařské důkazy z posledních dvou desetiletí ukazují, že jeho účinky sahají daleko za rámec skeletu.
Autoři této práce shrnují rozsáhlé množství dat z epidemiologických, observačních a klinických studií, která podporují zásadní roli vitamínu D v prevenci chronických onemocnění – včetně kardiovaskulárních chorob, diabetu, malignit, autoimunitních a infekčních onemocnění. Zároveň upozorňují, že současná doporučení pro příjem vitamínu D, založená převážně na potřebách pro zdraví kostí, jsou nedostatečná a nereflektují tyto širší zdravotní přínosy.
Cíl přehledu
Cílem přehledu je shrnout aktuální vědecké důkazy o vlivu vitamínu D na lidské zdraví a nabídnout aktualizovaná doporučení pro optimální hladiny sérového 25-hydroxyvitamínu D [25(OH)D] v populaci na základě současných poznatků.
Metodika
Článek vychází z analýzy výsledků:
- globálních prospektivních kohortových studií,
- metaanalýz randomizovaných kontrolovaných klinických studií (RCTs),
- Mendelovských randomizačních studií,
- a experimentálních dat o biologických mechanismech působení vitamínu D.
Autoři hodnotili vztah mezi hladinou 25(OH)D a výskytem nebo mortalitou různých onemocnění, přičemž brali v úvahu i metodologická omezení předchozích RCT (např. nízké dávky, krátké trvání nebo vysoké výchozí hladiny u účastníků).
Výsledky a hlavní poznatky
1. Nedostatek vitamínu D je globální problém
Podle odhadů má více než 40 % světové populace hladinu 25(OH)D pod 20 ng/mL. Tento stav je spojen se zvýšeným rizikem úmrtí ze všech příčin, vyšším výskytem infekcí, kardiovaskulárních chorob a autoimunitních poruch.
2. Extra-skeletální účinky vitamínu D
Dostatečná hladina 25(OH)D (>30 ng/mL) je spojena s:
- nižším rizikem vzniku a progrese kardiovaskulárních onemocnění,
- nižší mortalitou na rakovinu a lepší odpovědí na onkologickou léčbu,
- menším rizikem diabetu 2. typu a inzulinové rezistence,
- nižším výskytem autoimunitních onemocnění (např. roztroušená skleróza, revmatoidní artritida),
- a nižší incidencí respiračních infekcí včetně COVID-19.
U těhotných žen je dostatek vitamínu D spojován s nižším rizikem preeklampsie, gestačního diabetu a předčasného porodu.
3. Kritika současných doporučení
Současná doporučení (např. Endocrine Society, 2024) považují za dostatečné hladiny ≥20 ng/mL, což odpovídá denní dávce 600–800 IU. Autoři upozorňují, že tato doporučení vycházejí pouze z hlediska zdraví kostí a ignorují robustní důkazy o širších účincích.
Optimální hladiny by měly být mezi 40–60 ng/mL, čehož lze dosáhnout denní dávkou 2000–4000 IU (50–100 µg). Vyšší dávky až do 10 000 IU/den jsou podle současných důkazů bezpečné.
4. Proč některé RCTs ukazují nulové výsledky
Autoři vysvětlují, že mnoho velkých RCT studií (např. VITAL, ViDA) zahrnovalo účastníky bez deficitu vitamínu D a užívající doplňky i mimo studii. To vedlo ke ztrátě kontrastu mezi skupinami a k podcenění skutečného efektu. Naproti tomu prospektivní observační studie s širším rozsahem hladin ukazují jasný vztah mezi nízkou hladinou 25(OH)D a vyšší nemocností i mortalitou.
5. Veřejné zdraví a populační přístup
Autoři navrhují přehodnocení doporučení tak, aby:
- cílily na udržování hladiny 25(OH)D ≥30–40 ng/mL v celé populaci,
- zahrnovaly screening u rizikových skupin (senioři, osoby s nadváhou, s tmavší pokožkou, žijící v severních zeměpisných šířkách),
- a podporovaly kombinaci suplementace, sluneční expozice a fortifikace potravin.
Praktická využitelnost
Zvýšení hladiny vitamínu D na optimální úroveň (30–60 ng/mL) může snížit riziko mnoha chronických onemocnění a zlepšit celkovou populární zdraví. Přehodnocení současných doporučení směrem k vyšším hodnotám je opodstatněné a může mít významný dopad na prevenci i prognózu řady civilizačních chorob.
Reference
Grant W.B., Wimalawansa S.J., Pludowski P., Cheng R.Z. Vitamin D: Evidence-Based Health Benefits and Recommendations for Population Guidelines. Nutrients. 2025;17(2):277.
