Tato klinická studie zkoumala souvislost mezi sérovou hladinou vitaminu D a úspěšností asistované reprodukce (ART) u žen se syndromem polycystických ovarií (PCOS). Studie zahrnovala 111 pacientek s PCOS, které podstoupily in vitro fertilizaci (IVF) nebo intracytoplazmatickou injekci spermií (ICSI). Koncentrace vitaminu D v séru byly měřeny před embryotransferem (ET).
Výsledky: Pacientky, které dosáhly klinického těhotenství (n=76, 68,47 %), vykazovaly významně vyšší hladiny 25(OH)D před embryotransferem (ET) (65,28 ± 18,90 vs. 52,22 ± 15,14, nmol/l, P < 0,001) a hladiny luteinizačního hormonu (LH) (9,52 ± 6,37 vs. 6,94 ± 4,52, IU/l, P = 0,021) ve srovnání s netěhotnými protějšky.
Sérová hladina 25(OH)D byla významně spojena s otěhotněním (B = 0,13, P = 0,030). Analýza identifikovala 67,95 nmol/l jako optimální hraniční hodnotu 25(OH)D pro predikci těhotenství. Těhotenství s hladinou 25(OH)D ≥67,95 nmol/l před embryotransferem (ET) vykazovala navíc významně vyšší míru živě narozených dětí (75,00 % vs. 52,08 %, P = 0,049). Ženy s živě narozenými dětmi si udržely vyšší hladiny 25(OH)D než ženy s časným potratem (67,63 ± 19,32 vs. 58,22 ± 16,01, nmol/l, P = 0,042).
Závěry: Hladiny vitaminu D v séru před embryotransferem (ET) mohou sloužit jako modifikovatelný biomarker pro optimalizaci úspěchu asistované reprodukce u žen s PCOS, což je spojeno se zvýšenou pravděpodobností otěhotenění a porodu živého potomka.
