Úvod

Vitamin D má důležitou roli v imunitní modulaci a při utváření mikrobiálních komunit ve střevě. Vitamin D byl také studován pro svou potenciální roli při rakovině, přičemž studie ukazují, že může snížit proliferaci rakovinných buněk, podporovat apoptózu, snižovat angiogenezi a tlumit protumorogenní aktivitu fibroblastů podporujících rakovinné bujení.

V některých studiích vyšší krevní hladiny vitaminu D korelovaly s nižší incidencí kolorektálních nádorů, nádorů prsu, prostaty a slinivky břišní a/nebo sníženou mortalitou na onkologické onemocnění. Do jaké míry aktivita vitaminu D ovlivňuje rozvoj rakoviny a zda se to týká imunitního systému a/nebo mikrobiomu však dosud zůstává nejasné.

Tato nedávno publikovaná přehledová práce si tak dala za cíl rozebrat veškeré možné důkazy na zmíněné téma.

Výsledky a závěry

Práce uvádí, že laboratorní zvířata se zvýšenou dostupností vitaminu D vykazují lepší imunitní reakci a závislou odolnost vůči transplantovatelným rakovinným buňkám a vykazují silnou reakci na imunoterapii blokádou specifických „kontrolních bodů“. Podobně u pacientů, geny podporující aktivitu vitaminu D korelují se zlepšenými reakcemi na onkologickou léčbu inhibitory imunitního kontrolního bodu (speicfická imunoterapie), stejně jako s imunitními složkami aktivními vůči rakovině a zvýšeným celkovým přežitím.

U myší lze rezistenci vůči rakovinnému bujení připsat aktivitě vitaminu D na střevní epiteliální buňky, které mění složení mikrobiomu ve prospěch Bacteroides fragilis, který posléze pozitivně reguluje protirakovinovou imunitu.

Zjištění této práce tak naznačují dříve nepopsané spojení mezi vitaminem D, mikrobiotou a imunitními reakcemi vůči rakovině. Společně zdůrazňují hladiny vitaminu D jakožto potenciální klíčový faktor protinádorové imunity a úspěchu imunoterapie.

PubMed

Fulltext