Cíl a metodika
Tato práce si dala za cíl zjistit, zda suplementace vitaminu D starším dospělým měsíčními dávkami změní výskyt závažných kardiovaskulárních příhod. Vědci k tomu použili randomizovanou, dvojitě zaslepenou, placebem kontrolovanou studii. Studie proběhla v Austrálii od roku 2014 do 2020.
Celkem bylo zahrnuto 21 315 účastníků ve věku 60-84 let na začátku studie. Intervence zahrnovalo 60 000 IU/měsíc vitaminu D3 (N = 10 662) nebo placebo (N = 10 653) užívané perorálně po dobu až pěti let. Intervenční období dokončilo celkem 16 882 účastníků: placebo 8 270 (77,6 %) a vitamín D 8552 (80,2 %).
Hodnocené parametry a výsledky
Hlavním parametrem analýzy byl výskyt závažné kardiovaskulární příhody, včetně infarktu myokardu, cévní mozkové příhody a koronární revaskularizace. Každá událost byla analyzována samostatně jako sekundární výsledky.
Do analýzy bylo zahrnuto 21 302 osob se střední dobou intervence 5 let. U 1336 účastníků došlo k závažné kardiovaskulární příhodě (u placeba 699 (6,6 %) a vitaminu D 637 (6,0 %)). Četnost závažných kardiovaskulárních příhod byla nižší ve skupině s vitaminem D než ve skupině s placebem (poměr rizika 0,91, 95% interval spolehlivosti 0,81 až 1,01), zejména u těch, kteří na začátku užívali kardiovaskulární léky (0,84, 0,74 až 0,97; P pro interakci=0,12).
Četnost infarktu myokardu (poměr rizika 0,81, 95% interval spolehlivosti 0,67 až 0,98) a koronární revaskularizace (0,89, 0,78 až 1,01) byla nižší ve skupině s vitaminem D, ale nebyl žádný rozdíl v míře cévní mozkové příhody (0,99, 0,80 do 1.23).
Závěry
Suplementace vitaminem D může snížit výskyt závažných kardiovaskulárních příhod, ačkoli rozdíl v absolutním riziku byl malý. Tato zjištění by mohla podnítit další hodnocení role vitaminu D, zejména u pacientů užívajících léky pro prevenci nebo léčbu kardiovaskulárních onemocnění.
