Američtí autoři vydali nová, vědecky podložená doporučení pro prenatální suplementaci vitaminů a dalších nutrientů.
Hladiny vitaminu D se na začátku těhotenství významně snižují a pokud nejsou suplementovány, zůstávají nízké během celého těhotenství. Nízký obsah vitaminu D v těhotenství, pokud není upraven, souvisí s porodními komplikacemi a těhotenskými poruchami. Nedostatek vitaminu D je spojen s více než dvojnásobným rizikem potratu v prvním trimestru; ztrojnásobením rizika předčasného porodu; dvojnásobným rizikem preeklampsie a zvýšeným rizikem císařského řezu.
Bylo prokázáno, že suplementace vitaminu D 400–600 IU denně během těhotenství významně snižuje riziko preeklampsie o 29 %. Suplementace 2.000–4.000 IU vitaminu D denně vedlo k vyšším hladinám v krvi než pouhých 400 IU denně a vyšší hladiny vitaminu D byly spojeny s podstatně nižším rizikem preeklampsie, předčasného porodu, infekce, hypertenze a dalších zdravotních problémů. Hladina vitaminu D v séru 100 nmol/l přináší o 57 % nižší riziko předčasného porodu ve srovnání s ženami s hladinami pod 50 nmol/l.
Nízké koncentrace vitaminu D u těhotných žen zdvojnásobuje riziko, že se u dítěte vyvinou významné jazykové obtíže a ve velkém populačním vzorku více než 8. 000 matek souvisel s téměř 4krát vyšším rizikem poruch spojených s autismem. Nedostatek vitaminu D při narození byl spojen se zvýšeným rizikem autismu. Když mají matky koncentraci vitaminu D vyšší než 75 nmol/l, jejich děti mají vyšší mentální a psychomotorické skóre než matky s koncentracemi vitaminu D pod 50 nmol/l.
Jedna studie zjistila kauzální vztah mezi nedostatkem vitaminu D během těhotenství a astmatem ve věku 6 let, ale pouze u chlapců. Kombinovaná analýza dvou klinických studií s použitím dávek 2.400 IU a 4.000 IU vitaminu D denně zjistila, že suplementace vitaminu D u matky významně snížila riziko astmatu/rekurentních pískotů ve věku dítěte 0-3 let o 26 % (p = 0,02). Účinek byl nejsilnější u žen s počátečními hladinami vitaminu D nad 75 nmol/l ve srovnání s těmi s počátečními hladinami pod 75 nmol/l, což naznačuje potřebu dosáhnout hladin nad 75 nmol/l.
Hladiny vitaminu D během těhotenství významně klesají, pokud nejsou suplementovány, a většina amerických žen konzumuje mnohem méně vitaminu D než je doporučováno. Suplementace 2.000–4.000 IU vitaminu D denně vedla k vyšším sérovým hladinám vitaminu D než užívání 400 IU/den a vyšší hladiny vitaminu D byly spojeny s podstatně nižším rizikem preeklampsie, předčasného porodu, infekce, hypertenze a dalších komplikací. Doporučená dávka je nyní pouze 600 IU vitaminu D denně, ale to se během těhotenství zdá nedostatečné.
Závěry: Kvalita důkazů je vysoká, rovněž tak i síla doporučení suplementovat vitamin D během těhotenství. Autoři proto doporučují pro těhotné alespoň 2.000–4.000 IU vitaminu D denně, měřit hladinu vitaminu D v krvi a cílit na hladinu alespoň 75 nmol/l, ideálně 100 nmol/l.