Úvod a metodika
Význam vitaminu D v poruchách štítné žlázy je poslední dobou vcelku studován, i když výsledky studií jsou rozporuplné. Tato studie byla navržena k systematickému přehledu a metaanalýzy k danému tématu.
K systematickému přehledu bylo použito vyhledávání lékařských databází PubMed, Web of Science, Scopus a Google Scholar do března 2021. Cílem bylo shromáždit dostupné články popisující vztah mezi sérovými hladinami vitaminu D a poruchami štítné žlázy.
Výsledky a závěry
Z celkem 6 123 dostupných článků bylo 42 způsobilých pro zařazení do systematického přehledu a metaanalýzy. Sérové hladiny vitamínu D byly výrazně nižší u autoimunitních onemocnění štítné žlázy (AITD) (WMD – 3,1 ng/dl; 95 % CI, – 5,57 až – 0,66; P = 0,013; I2 = 99,9 %), Hashimotovy tyreoiditidy (HT) (WMD – 6,05 ng/dl; 95% CI, – 8,35 až – 3,75; P < 0,001; I2 = 91,0 %) a pacientů s hypotyreózou (WMD – 13,43 ng/dl; 95% CI, – 26,04 až – 0,81; P = 0,03; I2 99,5 %), ne však u subjektů s Gravesovou chorobou (GD) (WMD – 4,14 ng/dl; 95% CI, – 8,46 až 0,17; P = 0,06; I2 = 97,5 %).
Zjištění studie naznačují nižší hladiny vitaminu D u pacientů s hypotyreózou, AITD a HT ve srovnání se zdravými subjekty, nicméně souvislost mezi sérovým vitamínem D a byla významná pouze u subjektů s GD ve věku ≥ 40 let.
