Deprese a další komplikace po mrtvici postihuje až 72 % pacientů. Souvislost mezi nízkými hladinami 25-hydroxyvitamínu D (25(OH))D v séru a zvýšeným rizikem deprese je uváděna u pacientů s mrtvicí i bez, a vysoké hladiny 25(OH)D mohou být spojeny s větším funkčním zlepšením během rehabilitace. Autoři zkoumali účinky intenzivní rehabilitace na výsledky po mrtvici, zda každodenní rehabilitace motorických a kognitivních funkcí může mít vliv na náladu a funkční schopnosti k suplementaci vitaminu D.
Studie
Studie provedla jsme 12týdenní, randomizovanou, dvojitě zaslepenou, paralelní, monocentrickou klinickou studii s 40 pacienty podstupující intenzivní neurorehabilitační léčbu ve specializovaném zařízení. Účastníci byli náhodně rozděleni v poměru 1:1 do 1 ze 2 paralelních skupin; v experimentální skupině bylo podáváno 2000 IU/den perorálního cholekalciferolu a v kontrolní skupině byli pacienti bez vitaminu D.
Výsledky
Výsledky nalezly signifikantní rozdíly ve výsledcích uvnitř skupiny ve vápníku (P < 0,001), vitaminu D (P < 0,001), v Montgomery Aasbergově hodnotící stupnici deprese (P = 0,001) a ve funkčních nezávislých měřeních (P < 0,001). Neurorehabilitace se ukázala účinnější než podávání vitaminu D, nicméně kombinace obou přístupů vedla ke značnému zlepšení.
